Je sice určitě pravdou, že peníze také nejsou všechno, ovšem to rozhodně neznamená, že bychom měli jejich roli v našich životech podceňovat. Jsou sice věci, které si ani za peníze nekoupíme, ale přesto je většina naopak k sehnání jedině tehdy, když zalovíme v peněžence a patřičně zaplatíme. A to znamená, že se my lidé bez peněz rozhodně neobejdeme. To zkrátka nejde.
Jenže osud (a zaměstnavatel) nám nejednou nedopřává takové příjmy, jaké bychom si my lidé představovali. Pracujeme, ale co z toho máme? Třeba i vyslovenou almužnu, ze které se nedá ufinancovat všechno, co bychom jenom potřebovali.
Když si někdo právě dost nevydělá, může pochopitelně využít své úspory a těmito dofinancovat to, na co už průběžný příjem nestačí. Jenže všichni dobře víme, že jsou i úspory něčím, čím se zrovna mnozí z nás chlubit nemohou.
A jak mají platit za alespoň to nejnutnější ti, kteří si právě dost nevydělali a nemají ani úspory nebo jiné možné zdroje peněz? Jedině tak, že si finance, jež jim scházejí, někde půjčí. I půjčenými penězi se totiž dá zaplatit, pouze s tím rozdílem, že tyto člověku nepatří a on je tak musí postupně zase splatit, a to navíc i s úroky a poplatky.
Ovšem ne každá půjčka je tu určena pro kohokoliv z nás. Jsou mezi námi i tací, jimž ochotně půjčí kdokoliv, ovšem zároveň nejednou i ti, jimž zdánlivě nepůjčí nikdo ani vindru. To podle toho, co takoví zájemci o půjčku dokážou nabídnout jako záruky splácení.
A když má někdo malý příjem a k tomuto i záznam v registrech dlužníků a exekuce na krku? Pak by měl dotyčný děkovat bohu a nebankovní společnosti, že existují i nebankovní americké hypotéky. Protože ty jsou často pro lidi, kteří nejsou pro banky bonitní, jedinou nadějí na získání dalších peněz.
Tady se prostě dá do zástavy nemovitost a pak tu půjčí každému, kdo bude schopen splácet.