Za úžasné považujeme smartphony, automobily a letadla, technologické procesy strojírenské a elektrotechnické výroby, ale vyrobit v umělých podmínkách jedno jediné zrnko pšenice se dosud nikomu nepodařilo. Pohráváme si s DNA, ale pouze na primitivní úrovni, i když v tomto oboru zaznamenala biomedicína a zemědělství již mnohé úspěchy.
V jednom jediném semínku rostliny je ukryto tajemství jejího růstu a každá z nich pak plodí další semínka a tento přírodní koloběh může pokračovat donekonečna. V podstatě všechny plody mají tu schopnost poskytnout nové rostlině dostatek živin a toho můžeme využít i my.
Co všechno lze nechat vzejít
- Obiloviny – veškeré druhy obilovin jsou jedlé a mohou obohatit náš jídelníček i v podobě semen na klíčky. Patří sem pšenice, ječmen, žito, oves, pohanka, rýže, kukuřice, quinoa, proso (jáhly).
- Luštěniny – cizrna, čočka hnědá i červená (neloupaná a nepůlená), hrách (rovněž nepůlený), z fazolí pouze malé odrůdy mungo a adzuki.
- Olejniny a zelené výhonky – len, sezam, slunečnice, ptačí zob, hořčice, rukola, řeřicha, fenykl, pískavice řecké seno, ředkvičky, vodnice, brokolice a další druhy zeleniny.
Většina semínek vám vzejde za běžné teploty uvnitř místnosti, v rozmezí 20 – 24 stupňů, některé druhy, např. slunečnice, čočka, pšenice, žito a pohanka však vyžadují malou výpomoc v podobě umělého zdroje tepla, dobře se jim zpočátku daří v zimě na topení.
K zahájení procesu klíčení potřebujeme vhodnou nádobu, např. sklenici nebo misku. Nejprve semena ponoříme do studené nebo vlažné vody na 8 – 12 hodin, poté vodu slijeme a ponecháme je vlhké v nádobce. V průběhu dne je pouze dvakrát propláchneme, aby zůstaly pouze navlhčené. Tím bude probíhat proces klíčení, nesmí tedy plody stát namočené ve vodě. Klíčky se vytvoří podle druhu rostlinky za 3 – 6 dnů, jestliže nádobku ponecháme na parapetu (nikoli na přímém slunci), budou růst rychleji a více do výšky.